Střední školy, gymnázia

Střední školy, gymnázia

Přednášky pro studenty středních škol a gymnázií trvají většinou 60 nebo 90 minut. Studenti se dozvědí o tom, proč lidé do vesmíru létají, jak tam žijí a které produkty kosmického výzkumu a technologií se využívají v běžném lidském životě.

Ideální pro skupinu do 40-50 studentů v přibližně stejném věkovém rozpětí.
Potřebné zajištění: Dataprojektor, promítací plátno

 

KOSMONAUTIKA A MY…
(Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku?)

Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, ná-poje v prášku, dehydrované potraviny, CCD čipy ve fotoaparátech, joystick u počítače, suchý zip, solární panely, airbagy, teflonové pánve a žehličky, akumulátorové nářadí. Přednáška seznámí studenty s tím, co všechno člověk využívá a používá, aniž tuší, že to má svůj počátek v kosmonautice.

 

POVÍDÁNÍ O ZEMI
(Nejfotografovanější „celebritou“ je naše Země.)

Žijeme uprostřed nekonečného vesmíru, ale známe svojí vlastní planetu? Pohledy z kosmu často ukazují náš život úplně jinak, než ho vidíme my pohledem pozemšťanů. Podívejme se společně na několik desítek míst na Zemi, tak jak je zachytily fotoaparáty z družic a kosmonauti z Mezinárodní kosmické stanice. Občas nepoznáme ani místa, kde jsme určitě byli, občas nás překvapí, jaký nový pohled na známé místo uvidíme.

 

HISTORIE KOSMONAUTIKY – CESTOU OD ČÍNSKÉ RAKETKY PO SOUČASNOST

Prazáklady kosmonautiky jsou vysledovatelné již v 1.st.n.l., kdy myslitel a matematik Herón Alexandrijský zhotovil první jednoduchý parní reaktivní motor. Číňané poprvé použili rakety v boji v roce 1232 za čínsko-mongolské války. A první člověk přistál na Měsíci v roce 1969. Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…

 

HLEDÁNÍ MIMOZEMSKÝCH CIVILIZACÍ TECHNICKÝMI PROSTŘEDKY

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Pátrání po možných mimozemských civilizacích není jen výsadou snílků a fantastů, ale i plnohodnotnou vědeckou disciplinou. A máme svojí přítomnost do vesmíru oznamovat, nebo raději mlčet?

 

ZVÍŘATA VE SLUŽBÁCH KOSMONAUTIKY
(Čtvernozí - a někdy i vícenozí – kosmonauti)

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla v listopadu roku 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi. Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly velmi často zakončeny smrtí při výbuchu startující rakety nebo při tvrdém přistání návratové kabiny.

 

PROJEKT APOLLO: NEJNÁDHERNĚJŠÍ DOBRODRUŽSTVÍ ČLOVĚKA VE VESMÍRU

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od tragické smrti posádky Apolla 1 až po první (a na dlouhou dobu jedinou) spolupráci kosmických velmocí při společném letu Sojuz-Apollo. 

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

PROJEKT APOLLO: OPRAVDU JSME BYLI NA MĚSÍCI?

Pravda a lež o americkém programu letů lidí na Měsíc… Jak je možné, že na měsíčním povrchu bez atmosféry vlaje vlajka? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? Tyto a mnohé další otázky si klade mnoho lidí – a někteří věří, že celé kosmické dobrodružství Apollo bylo jen velikým podvodem. Jak tomu je doopravdy? Poslechněte si argu-menty obou stran. Aby nedošlo k mýlce – já věřím tomu, že lidé na Měsíci opravdu byli! A vy? 

Přednášku je možné doplnit krátkodobým nebo dlouhodobým zapůjčením výstavy o projektu Apollo (10 posterů formátu A1 k zavěšení) – na základě domluvy

 

KOSMICKÝ SKAFANDR

Oblek kosmonauta, který ho chrání před nebezpečím a nástrahami volného vesmíru, před vakuem a mikrometeo-rity. Víte co všechno musí skafandr zvládnout a jak je složité se do něj obléknout? Nebo co má skafandr astronau-tů, kteří se procházeli po povrchu Měsíce, společného s dámskými podprsenkami? A jak bude vypadat kosmický oblek budoucnosti?

 

GAGARIN NÁS VŠECHNY POZVAL DO VESMÍRU

Cesta, která změnila historii a navždy se zapsala do dějin lidstva, trvala 12. dubna 1961 sovětskému kosmonautovi Juriji Gagarinovi pouhých 108 minut. Co však tomuto velkému okamžiku 20.století předcházelo a co po něm následovalo? A jak to bylo s dodnes přesně neojasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti v roce 1968?

 

VZHŮRU KE HVĚZDÁM: PŘÍBĚH AMERICKÉ KOSMONAUTIKY SOUČASNOSTI

Po třiceti letech a stopětatřiceti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?

V první části programu si prostřednictvím fotografií představíme milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, i to, proč se o raketoplánech mluví jako o „ekonomické katastrofě“. Druhá část přednášky potom ukáže současnost a budoucnost americké i světové kosmonautiky.

 

ŽIVOT NA KOSMICKÉ STANICI

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x.
 
Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď? Jak brzy doplní nyní používané ruské dopravní lodě Sojuz další moderní stroje a co bude s obrovskou vesmírem letící orbitální laboratoří, až za pár roků skončí její životnost? Bude se stavět nová, nebo se lidstvo vydá jinou cestou?