2011: KRTKOVA CESTA DO KOSMU


STUDENTSKÉ AKTIVITY         VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY

 

VZDĚLÁVACÍ A POPULARIZAČNÍ PROGRAM


Fotogalerie našich přednášek a besed...

Rok 2022:
V roce 2022 jsme uspořádali celkem  94 přednášek s celkem  3.260 posluchačů.

 
Rok 2021: 48 přednášek, celkem 1.695 posluchačů, v časech karantény 13 on-line přednášek, 4.333 shlédnutí
Rok 2020: 49 přednášek, celkem 1.738 posluchačů, v časech karantény 18 on-line přednášek, 27.616 shlédnutí
Rok 2019: 134 přednášek, celkem 6.932 posluchačů (průměr 52 posluchačů na přednášku)
Rok 2018: 184 přednášek, celkem 7.913 posluchačů (průměr 43 posluchačů na přednášku)
Rok 2017: 173 přednášek, celkem 6.869 posluchačů (průměr 40 posluchačů na přednášku)

Přednášky: Popularizace kosmonautiky

Naší významnou a dlouhodobou aktivitou je popularizace kosmonautiky a jejich přínosů lidem na Zemi formou vzdělávacích přednášek pro žáky základních škol a středoškolské studenty.
Každoročně se uskuteční více než 150 školních přednášek s účastí několika tisíc žáků a studentů v desítkách měst České republiky, kdy je během hodinového programu představena kosmonautika nejenom jako moderní vědní obor s řadou možností k zapojení především do jeho pozemských segmentů, ale i jako obor, který přináší lidem na Zemi velké množství nových objevů a materiálů či zařízení usnadňujících a vylepšujících běžný denní lidský život.
Kromě takovýchto pohledů na kosmonautiku a vědu s ní spojenou, odstupňovaných samozřejmě podle věkové struktury mladých posluchačů, nabízíme i řadu dalších témat zaměřených jak na historii a současnost kosmonautiky, tak i na témata dobývání Marsu, nebo třeba hledání mimozemského života. Při programech určených především menším dětem (a to už od mateřských škol) je často využívána i figurka Krtka-kosmonauta, která byla v roce 2011 spolu s americkým astronautem Andrewem Feustelem na Mezinárodní kosmické stanici a nyní slouží k propojení dětského světa se světem moderní techniky a vědy.
Samostatnou kapitolou jsou potom přednášky pro laickou nebo odbornou veřejnost na hvězdárnách, v klubech a na řadě konferencí, odborných workshopů či letních školách. Zde bývají představena témata jak z historie, tak aktuální současnosti lidského dobývání vesmíru, ale i tématika zaměřená na život kosmonautů na orbitální stanici (a to včetně té asi nejdiskutovanější kapitoly o možnostech sexu ve vesmíru…) nebo budoucnosti lidstva ve vesmíru.
 
V případě zájmu je možné se na podmínkách a termínech uskutečnění přednášky domluvit na e-mailu milan@halousek.eu nebo využijte kontaktní formulář
 
Na případnou spolupráci se těší

PŘEHLED NABÍZENÝCH PŘEDNÁŠEK:

HVĚZDNÁ VÁLKA? Vliv války na Ukrajině na kosmonautiku

Barbarský útok ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 změnil v okamžiku nejenom miliony lidských životů na naší planetě, ale projevil se velice rychle i ve vesmíru.

Bude pokračovat spolupráce velmocí na Mezinárodní vesmírné stanici? A nedojde k jejímu zániku? Jak dopadnou další dlouhé roky připravované mezinárodní projekty, jako je například rusko-evropská mise ExoMars, či rusko-americká mise Venera-D, která má zkoumat Venuši...
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Ženy v kosmu

Již brzy to bude 60 roků, co se do vesmíru vydala první žena – ruská kosmonautka Valentina Tereškovová. Tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Do kosmu s Krtkem - Krtečkova cesta do vesmíru

Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě amerického raketoplánu vzal astronaut Andrew Feustel.
A Krteček teď všem malým zájemcům o vesmír může vyprávět, jaké to je se vznášet ve stavu beztíže a jak mu chutnalo speciální jídlo, připravované pro kosmonauty. Budoucím kosmonautům také představí své zvířecí kamarády, kteří letěli do vesmíru už před ním.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň
Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru 
Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou už běžně létat do vesmíru?
Jaké budou nové vesmírné stanice, jakými kosmickými stroji tam budeme létat? Nové nosné rakety, základny na Měsíci a na Marsu, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …

Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru 

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou už běžně létat do vesmíru?
Jaké budou nové vesmírné stanice, jakými kosmickými stroji tam budeme létat? Nové nosné rakety, základny na Měsíci a na Marsu, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …
 

Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia

Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od tragické smrti posádky Apolla 1 až po první (a na dlouhou dobu jedinou) spolupráci kosmických velmocí při společném letu Sojuz-Apollo.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kosmonautika a my

Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku?
Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny, CCD čipy ve fotoaparátech, joystick u počítače, suchý zip, solární panely, airbagy, teflonové pánve a žehličky, akumulátorové nářadí.
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia

Gagarin nás všechny pozval do vesmíru

Při příležitosti blížícího se 60. výročí startu prvního člověka do vesmíru se podíváme na události kolem kosmického letu Jurije Gagarina. Jeho cesta vesmírem trvala ve středu 12. dubna 1961 pouhých 108 minut, přesto změnila historii a navždy se zapsala do dějin lidstva.
Co historickému okamžiku předcházelo a co po něm následovalo? A jak to bylo s dodnes přesně neojasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti v roce 1968?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

 

John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky

Před 60. lety, v úterý 20. února 1962 vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen na pár minut nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom.
John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku.
Podruhé se potom vrátil John Glenn do vesmíru v roce 1998 ve věku 77 roků, jako nejstarší člověk v historii kosmonautiky.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Program ARTEMIS: Zpátky na Měsíc!

Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Nové vesmírné stanice, nové nosné rakety, nové kabiny pro kosmonauty, základna na jižním pólu Měsíce. To všechno přinese rozbíhající se program ARTEMIS, program návratu lidí na Měsíc po téměř šedesáti letech. A potom bude na řadě cesta na Mars, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost
Nové výzvy kosmonautiky – zpátky na Měsíc! 
Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? 
Nové vesmírné stanice, nové nosné rakety, nové kabiny pro kosmonauty, základna na jižním pólu Měsíce. To všechno přinese rozbíhající se program ARTEMIS, program návratu lidí na Měsíc po téměř šedesáti letech. A potom bude na řadě cesta na Mars, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …
Do budoucnosti létání do vesmíru můžete nahlédnout na přednášce Milana Halouska z České astronomické společnosti.

Umělé inteligence ve vesmírných programech

Roboti a umělá inteligence jsou s vesmírem a kosmonautikou spojováni od nepaměti. Již autoři sci-fi literatury pracovali v některých svých dílech s pozemskou i mimozemskou umělou inteligencí a robotickými stroji, někdy i humanoidního vzhledu.
Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomáhá lidské posádce několik více či méně složitých strojů s implementovaným „vlastním myšlením“. Tím nejsložitějším robotem byl určitě americký Robonaut... 
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost

Vesmírná vozítka

Stroje s částečnou umělou inteligencí jsou v kosmonautice využívány již dlouho. Připomeňme si například sovětské Lunochody, nebo americké sondy zkoumající Mars. A jedno úplně lidské auto dokonce létá vesmírem mezi Sluncem a Marsem.
Jaká byla, jsou a budou čtyř, šesti nebo osmikolová vozidla na povrchu jiných vesmírných těles? Co od nich lidé očekávaly, k čemu se používají a jaké úkoly budou plnit v budoucnosti? A jak je to s tím červeným osobákem u Marsu? 
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost

Život na kosmické stanici

Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x.
Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď? Jak brzy doplní nyní používané ruské dopravní lodě Sojuz další moderní stroje a co bude s obrovskou vesmírem letící orbitální laboratoří, až za pár roků skončí její životnost? Bude se stavět nová, nebo se lidstvo vydá jinou cestou?

Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby

Cesta na Mars

Na Mars lidé poletí poprvé nejdříve okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat.
Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém marsovském povrchu.
Co budou cestovatelé vesmírem jíst? Jak budou udržovat své tělo v dobré fyzické i psychické pohodě? A bude mnohaměsíční cesta opravdu velice nudnou? Jak se bude posádka bavit, co bude číst, na jaké filmy se bude dívat? Otázek je spousta, odpovědí zatím jen málo…
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia

Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru

Naše rodná planeta Země je jednou z nefotografovanějších celebrit! Zaměřují se na ní fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice i optika automatických sond.
Nefotografují se jen vojensky nebo vědecky důležitá místa, občas se najde čas i na zvěčnění zajímavých přírodou nebo lidmi vytvořených objektů. Pojďme se podívat na naší planetu shora, kdy mnoho běžně známých míst dostává úplně nové rozměry.
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

APOLLO 11: MALÝ KROK PRO ČLOVĚKA, VELIKÝ SKOK PRO LIDSTVO…

Když v neděli 20. července 1969 přistál na měsíčním povrchu lunární modul „Eagle“ americké kosmické expedice Apollo 11 a astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin otiskli své první stopy do měsíčního prachu, naplnily se sny milionů pozemšťanů o cestování vesmírem.

Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby

Houstone, máme problém!
... příběh mise Apollo 13 a jeho lidí.
Měla to být triumfální cesta Jima Lovella a jeho posádky k Měsíci. Výbuch kyslíkové nádrže však změnil let třetí americké měsíční expedice v boj o život. Začíná nejdramatičtější záchranná operace v dějinách NASA. Tisíce lidí na Zemi bojuji o návrat posádky, miliony dalších sledují kosmický let v televizi. Dochází elektrická energie, kyslík, hromadí se problémy...
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
... aneb Pravda a konspirace o (ne)přistání lidí na Měsíci
V roce 1969 přistáli první lidé na povrchu Měsíce. Opravdu? Je americký kosmický projekt Apollo jen velikým podvodem, nebo se opravdu lidé po měsíčním povrchu procházeli? Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? A jak se tam dostaly přístroje, které dodnes fungují?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kosmonautika převážně nevážně

... aneb Co dělají kosmonauti, když se řídící středisko nedívá.
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Zvířátka ve službách kosmonautiky

Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Následovalo jí mnoho dalších pejsků i jiných zvířátek.
V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušeli na krátkou chvíli stav beztíže šimpanzové Ham a Enos. První kočičí kosmonautka odstartovala v roce 1963 – byla jí francouzská kočička Felicité. Krátce před ní do vesmíru nahlédl i krysák Hector. 
Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Díky nim byly potom cesty lidí do vesmíru mnohem bezpečnější.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň

 

Česká stopa ve vesmíru

Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými (respektive česko-slovenskými) kořeny. Českých stop ve vesmíru je mnoho...
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

První Interkosmonaut (Vladimír Remek)

2.března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. 
Jak výběr a výcvik prvního Evropského kosmonauta probíhal? A jak proběhl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Historie kosmonautiky

Cestou od čínské raketky po současnost...
Prazáklady kosmonautiky jsou vysledovatelné již v 1.st.n.l., kdy myslitel a matematik Herón Alexandrijský zhotovil první jednoduchý parní reaktivní motor. Číňané poprvé použili rakety v boji v roce 1232 za čínsko-mongolské války. A první člověk přistál na Měsíci v roce 1969. Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací

Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii. A chystají se nové projekty.
Pátrání po možných mimozemských civilizacích není jen výsadou snílků a fantastů, ale i plnohodnotnou vědeckou disciplinou. A máme svojí přítomnost do vesmíru oznamovat, nebo raději mlčet?
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Zvířata ve službách kosmonautiky

Čtvernozí (a někdy i vícenozí) kosmonauti...
Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi.
Už před prvními psy se na hranici vesmíru dostalo ve speciálních výškových raketách několik živých tvorů – ovocné mušky, malé opičky nebo myšky. Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly velmi často zakončeny smrtí při výbuchu startující rakety nebo při tvrdém přistání kosmické lodě.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Vesmírné cesty nad našimi hlavami

V jaké výšce létá Mezinárodní vesmírná stanice? A v jaké družice navigačního systému? A jakou rychlostí? Kolik je nad naší planetou kosmického smetí a jak hodně ohrožuje družice? Jaké přetížení zažívají lidé v kabinách vesmírných plavidel při startu a přistání? A jak se na to připravují před startem? Není to nic snadného...
 
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia
 
Před 50 roky, na vánoční svátky roku 1968, přiletěli k Měsíci první lidé. Psal se 24. prosinec 1968 a první pozemšťané právě obletěli jiné těleso sluneční soustavy.
Posádka kosmické lodě Apollo 8 byla první, která se takto daleko ve vesmíru dostala a otevřela tím cestu svým následovníkům. Veliké dobrodružství zvané "Program Apollo" vyvrcholilo o půl roku později přistáním prvních pozemšťanů na měsíčním povrchu.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Speciální oblek používají potápěči, hasiči, piloti výškových letadel, ale i kosmonaut.
Skafandr je speciální druh ochranného obleku, který chrání lidskou bytost uvnitř před nepříznivým vlivem vnějšího okolního světa. Zajišťuje přežití v těch nejnepříznivějších podmínkách extrémně nízkých či vysokých teplot nebo tlaků, chrání i před radiací.
Kosmický skafandr je fascinujícím složitým systémem, kterému vděčí mnoho kosmonautů za svůj život. Musí být pevný a robustní, ale zároveň i ohebný a poddajný.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Poprvé z Měsíce…

... aneb fotografie, kameny a stopy kol.
Je to již téměř padesát roků, co lidé poprvé uviděli na vlastní oči odvrácenou tvář Měsíce. Posádka Apolla 8 spatřila místa na povrchu našeho vesmírného souputníka, která lidé do té doby znali pouze z několika nepříliš kvalitních fotografií. Měsíc začal odhalovat svá poslední tajemství. Krátce nato přivezli američtí astronauti první vzorky měsíční půdy, později dopravily vzorky z dalších míst Měsíce i sovětské sondy Luna. A Měsíc podrobně prozkoumaly i ze Země dálkově řízené Lunochody…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby

Kalendář pilotované kosmonautiky

Co nám přinesla nového a zajímavého pilotovaná kosmonautika v předcházejícím roce? Co v loňském roce prožily posádky Mezinárodní kosmické stanice? A jak se přiblížily okamžiky startů nových kosmických lodí? Co se vloni v kosmonautice povedlo, ale i co se tak úplně nepovedlo?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

 

Andrew Feustel: Půl roku ve vesmíru

Půlroční mise amerického astronauta Andrewa Feustela a české pohádkové postavičky Krtečka na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS.
Co všechno spolu ve vesmíru zažili, jaké dobrodružství je čekalo a jaké bylo jejich spojení s Českou republikou a dětmi, které je ze Země povzbuzovaly a podporovaly...
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby

Neil Armstrong - známý i neznámý hrdina…

Vzpomínka na muže, který svým malým krokem učinil veliký skok pro lidstvo, a který nás v létě roku 2012 navždy opustil. Co předcházelo tomu, než mohl otisknout svojí stopu do měsíčního prachu, a co potom následovalo? Životní příběh jednoho z nejvýznamnějších mužů minulého století v devadesátiminutovém vyprávění…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
 Apollo-1: Je tu ošklivý oheň! 

Start první mise amerického lunárního programu Apollo byl připraven na 21. února 1967. Zatím však jen na oběžnou dráhu Země, kde se měly odzkoušet všechny systémy nové lodě.
Na 27. ledna 1967 byla naplánována kompletní zkouška činnosti posádky před startem. Nešlo o nijak nebezpečnou akci, která se přesto změnila v děsivou tragédii, která výrazně ovlivnila americkou kosmonautiku… Od okamžiku, kdy se z kabiny lodě Apollo 1 ozval výkřik „Je tu ošklivý oheň!“, trvalo pouhých 18 vteřin, než tříčlenná posádka prohrála svůj boj o život…
Co předcházelo tragickému požáru v kabině kosmické lodě Apollo 1, a jak to ovlivnilo americké plány na dobytí Měsíce, se dozvíte z přednášky připravené u příležitosti 50. výročí této události.
Start první mise amerického lunárního programu Apollo byl připraven na 21. února 1967. Zatím však jen na oběžnou dráhu Země, kde se měly odzkoušet všechny systémy nové lodě.
Na 27. ledna 1967 byla naplánována kompletní zkouška činnosti posádky před startem. Nešlo o nijak nebezpečnou akci, která se přesto změnila v děsivou tragédii, která výrazně ovlivnila americkou kosmonautiku… Od okamžiku, kdy se z kabiny lodě Apollo 1 ozval výkřik „Je tu ošklivý oheň!“, trvalo pouhých 18 vteřin, než tříčlenná posádka prohrála svůj boj o život…
Co předcházelo tragickému požáru v kabině kosmické lodě Apollo 1, a jak to ovlivnilo americké plány na dobytí Měsíce, se dozvíte z přednášky připravené u příležitosti 50. výročí této události.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

COLUMBIA STS-107: Cesta bez návratu!

Před 15 roky se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia.

V sobotu 1. února 2003 se blížila ke konci již 28 mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen.  Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?

Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

30 roků od havárie raketoplánu Challenger

Na konci ledna 2016 uplynulo 30 roků od havárie raketoplánu Challenger, kdy při výbuchu krátce po startu zemřela celá sedmičlenná posádka, včetně první učitelky letící do kosmu Christy McAuliffeové. Proč k tragickému výbuchu došlo? A bylo možné mu předejít? Jaké chyby a lidská selhání vedly k tomu, že raketoplán Challenger skončil svůj desátý start ve všeničícím ohnivém infernu? A jaký to mělo vliv na další americký kosmický program?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Vzhůru ke hvězdám

... příběh americké kosmonautiky současnosti.
Po třiceti letech a stotřicetipěti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?
Představíme si milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky minulých třiceti roků, nejvýznamnější osobnosti na palubách kosmických strojů i nejzajímavější náklady, které pět raketoplánů vyneslo na oběžnou dráhu Země. Ale i budoucnost americké i světové kosmonautiky v následujících letech.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Filatelie je s kosmonautikou velice úzce spojena - již první lety Sputníků, Lajky, Strelky a Bělky byly dokumentovány na poštovních známkách. Prvnímu člověku ve vesmíru, Juriji Gagarinovi, vychází stále po celém světě spousta známek a filatelistických obálek. Stejně tak i Neil Armstrongovi a dalším americkým astronautům, kteří se prošli po měsíčním povrchu. Několik stovek pamětních poštovních obálek se dostalo až na měsíční povrch, ale jen jedna jediná tam byla orazítkována.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Marťan - fikce nebo realita?

Americký sci-fi film "Marťan" z roku 2015 režiséra Ridleyho Scotta je adaptací stejnojmenného románu Andyho Weira z roku 2011.
Co všechno je, nebo by mohlo být ve filmu podle skutečnosti a v souladu s kosmickými a fyzikálními zákony, a co je pouho pouhou filmařskou nadsázkou?
Jak by to bylo s pěstováním brambor v marsovské půdě a stačila by k záchramě života astronauta opravdu jen lepící technická páska?
A jak a kde se tento velkofilm natáčel?

Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby

Medaile Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. stupně za významnou vzdělávací činnost

 

Je pro mne velkou ctí a závazkem, že jsem mohl 25. srpna 2022 z rukou ministra školství Vladimíra Balaše převzít nejvyšší ocenění MŠMT – Medaili Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 2. stupně za významnou pedagogickou, výchovnou a vědeckou činnost vykonávanou v oblasti školství, mládeže nebo tělovýchovy.

 

Další informace zde

Mediální vystoupení:

 
12. 4. 2022, TNLive/TV NOVA
61. výročí letu Jurije Gagarina
 
9. 4. 2022, Televizní noviny TV NOVA
Turistická mise Axiom-1
 
25. 3. 2022, Týdeník TÉMA
O hledání života ve vesmíru
 
18. 3. 2022, TNLive/TV NOVA
První start rakety SLS
 
11. 3. 2022, ČRo Hradec Králové
Vliv ukrajinské války na kosmonautiku
 
3. 3. 2022, TNLive/TV NOVA
Vliv ukrajinské války na kosmonautiku
 
2. 3. 2022, Snídaně s Novou
Dopad války na kosmické projekty
 
10. 1. 2022, TNLive/TV NOVA
Webbův vesmírný dalekohled
 
14. 12. 2021, TNLive/TV NOVA
Nové trendy vesmírné turistiky
8. 12. 2021, Český rozhlas Hradec Králové
Asteroidy a planetární ochrana
4. 10. 2021, TNLive/TV NOVA
Světový kosmický týden
20. 7. 2021, CNNPrimaNEWS
Start mise New Shepard
15. 7. 2021, Lidové noviny
Pro začátek aspoň na kraj vesmíru
1. 6. 2021, TNLive/TV NOVA
President Kennedy a NASA
18. 5. 2021, TN Live/TV NOVA
10.výročí leti Krtka do vesmíru
27. 4. 2021, TV NOVA, magazín Vikend
Vzhůru na Mars!
18. 2. 2021, Snídaně s NOVOU
Přistání roveru Perseverance na Marsu
19. 1. 2021, Český rozhlas, Klub Rádia Junior
Jak se žije na ISS?

Z mojí sbírky autogramů kosmonautů:


Americký astronaut Neil Armstrong - první člověk, který vstoupil na povrch Měsíce (Apollo 11, 1969)
 

Posádka SOJUZ MS-15 (Hazzaa Al Mansoori /SAE/, Oleg Skripočka /Rusko/, Jessica Meirová /USA/)
 
Setkání kosmonautů u příležitosti 20. výročí letu slovenského kosmonauta Ivana Belly (Bratislava, 20.2.2019)
 


Podpisy více než 80 kosmonautů ze světového kongresu kosmonautů ve Vídni 2016 

 


Jurij Gagarin (Vostok-1), German Titov (Vostok-2), Adrijan Nikolajev (Vostok-3)


Společný let Sojuz-Apollo (1975)

Thomas Stafford, Vance Brand, Donald Slayton (Apollo ASTP)
Alexej Leonov, Valerij Kubasov (Sojuz 19)
 
  
Setkání s ruským kosmonautem Sergejem Avdějevem (rok 2018)
 

Setkání s americkou astronautkou Dorothy Metcalfovou v Praze (2017)
 
Setkání s ruským kosmonautem Andrejem Borisenkem v Karlových Varech (2016)
 
 
 


Setkání s ruským kosmonautem Alexejem Leonovem v Bratislavě (2016)

 

 
Setkání s americkým astronautem Andrewem Feustelem a jeho manželkou Indirou v Praze (2016)