Na 22. sjezdu České astronomické společnosti, konaném v dubnu 2025 v pražském Planetáriu, jsem byl jmenován jedním z osmi nových čestných členů této téměř 110 roků existující velevážené vědecké společnosti.
TV NOE: Hlubinami vesmíru s Milanem Halouskem
/1.díl: 4.1.2025/ /2.díl: 1.2.2025/
NOVÁ PŘEDNÁŠKA OD ÚNORA 2025!
Přesně před 60 roky, 18. března 1965 se sovětský kosmonaut Alexej Leonov stal prvním pozemšťanem ve volném vesmíru!
Nejoblíbenější přednášky roku 2024:
Školní: DO KOSMU S KRTKEM
Veřejnost: KOSMONAUTIKA PŘEVÁŽNĚ NEVÁŽNĚ
STUDENTSKÉ AKTIVITY VZDĚLÁVACÍ PROJEKTY
VZDĚLÁVACÍ A POPULARIZAČNÍ PROGRAM
Fotogalerie našich přednášek a besed...
Rok 2024: V uplynulém roce jsme uspořádali 75 přednášek, s celkovou účastí 2.703 posluchačů (průměr 36 posluchačů na přednášku)
Rok 2023: 70 přednášek, celkem 3.185 posluchačů (průměr 46 posluchačů na přednášku)
Rok 2022: 94 přednášek, celkem 3.260 posluchačů (průměr 35 posluchačů na přednášku)
Rok 2021: 48 přednášek, celkem 1.695 posluchačů, v časech karantény 13 on-line přednášek, 4.333 shlédnutí
Rok 2020: 49 přednášek, celkem 1.738 posluchačů, v časech karantény 18 on-line přednášek, 27.616 shlédnutí
Rok 2019: 134 přednášek, celkem 6.932 posluchačů (průměr 52 posluchačů na přednášku)
Rok 2018: 184 přednášek, celkem 7.913 posluchačů (průměr 43 posluchačů na přednášku)
Přednášky: Popularizace kosmonautiky
Naší významnou a dlouhodobou aktivitou je popularizace kosmonautiky a jejich přínosů lidem na Zemi formou vzdělávacích přednášek pro žáky základních škol a středoškolské studenty.PŘEHLED NABÍZENÝCH PŘEDNÁŠEK:
Přednášky pro nejmenší
(mateřské školy a 1.stupeň ZŠ)
Do kosmu s Krtkem - Krtečkova cesta do vesmíru
Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy. A asi většina z dětí ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě amerického raketoplánu vzal astronaut Andrew Feustel.
A Krteček teď všem malým zájemcům o vesmír může vyprávět, jaké to je se vznášet ve stavu beztíže a jak mu chutnalo speciální jídlo, připravované pro kosmonauty. Budoucím kosmonautům také představí své zvířecí kamarády, kteří letěli do vesmíru už před ním.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň
Zvířátka ve službách kosmonautiky
Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Následovalo jí mnoho dalších pejsků i jiných zvířátek.
V kabině americké kosmické lodě Mercury si v roce 1961 vyzkoušeli na krátkou chvíli stav beztíže šimpanzové Ham a Enos. První kočičí kosmonautka odstartovala v roce 1963 – byla jí francouzská kočička Felicité. Krátce před ní do vesmíru nahlédl i krysák Hector.
Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Díky nim byly potom cesty lidí do vesmíru mnohem bezpečnější.
Určeno pro skupiny: mateřské školy , ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň
Školní přednášky - starší děti
(2.stupeň ZŠ, SŠ, G)
Nové výzvy pro budoucí dobyvatele vesmíru
Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Jaké výzvy budou stát před dnešními studenty, kteří jednou budou už běžně létat do vesmíru?
Jaké budou nové vesmírné stanice, jakými kosmickými stroji tam budeme létat? Nové nosné rakety, základny na Měsíci a na Marsu, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia
Cesta na Mars
Na Mars lidé poletí poprvé nejdříve okolo roku 2035. Ale již dnes se na to musíme začít připravovat.
Vědci musí vymyslet spoustu nových zařízení, přístrojů a strojů, technici musí najít nové materiály, které neselžou a vydrží dlouhou cestu vesmírem a ještě delší pobyt na nepříliš přívětivém marsovském povrchu.
Co budou cestovatelé vesmírem jíst? Jak budou udržovat své tělo v dobré fyzické i psychické pohodě? A bude mnohaměsíční cesta opravdu velice nudnou? Jak se bude posádka bavit, co bude číst, na jaké filmy se bude dívat? Otázek je spousta, odpovědí zatím jen málo…
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia
Kosmonautika a my
Opravdu potřebujeme k životu kosmonautiku?
Kosmonautika není jen těch několik lidí na Mezinárodní kosmické stanici 400 km nad našimi hlavami, nebo roboti zkoumající povrch Marsu. Kosmonautika jsou i družice umožňující nám sledování televize nebo telefonování, nápoje v prášku, dehydrované potraviny, CCD čipy ve fotoaparátech, joystick u počítače, suchý zip, solární panely, airbagy, teflonové pánve a žehličky, akumulátorové nářadí.
Určeno pro skupiny: ZŠ první stupeň , ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia
Umělé inteligence ve vesmírných programech
Roboti a umělá inteligence jsou s vesmírem a kosmonautikou spojováni od nepaměti. Již autoři sci-fi literatury pracovali v některých svých dílech s pozemskou i mimozemskou umělou inteligencí a robotickými stroji, někdy i humanoidního vzhledu.
Na Mezinárodní vesmírné stanici ISS pomáhá lidské posádce několik více či méně složitých strojů s implementovaným „vlastním myšlením“. Tím nejsložitějším robotem byl určitě americký Robonaut...
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost
Vesmírná vozítka
Stroje s částečnou umělou inteligencí jsou v kosmonautice využívány již dlouho. Připomeňme si například sovětské Lunochody, nebo americké sondy zkoumající Mars. A jedno úplně lidské auto dokonce létá vesmírem mezi Sluncem a Marsem.
Jaká byla, jsou a budou čtyř, šesti nebo osmikolová vozidla na povrchu jiných vesmírných těles? Co od nich lidé očekávaly, k čemu se používají a jaké úkoly budou plnit v budoucnosti? A jak je to s tím červeným osobákem u Marsu?
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost
Život na kosmické stanici
Mezinárodní kosmická stanice ISS létá vesmírem ve výšce 400 km nad našimi hlavami. Šestičlenná posádka obkrouží Zeměkouli každých 90 minut, za jeden den to stihnou 16x.
Co všechno lidé ve vesmíru dělají, jaké tam mají povinnosti, čím vyplňují svůj den? A na jakých experimentech pracují právě teď? Jak brzy doplní nyní používané ruské dopravní lodě Sojuz další moderní stroje a co bude s obrovskou vesmírem letící orbitální laboratoří, až za pár roků skončí její životnost? Bude se stavět nová, nebo se lidstvo vydá jinou cestou?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Aktuální výročí kosmonautiky!
Alexej Leonov: První pozemšťan ve volném vesmíru
Březen 2025: 60. ROKŮ OD PRVNÍHO VÝSTUPU DO VOLNÉHO KOSMU
Před šedesáti roky člověk poprvé vstoupil do volného vesmíru. Sovětský kosmonaut Alexej Leonov se 18. března 1965 několik minut vznášel, jištěn pouze sedmimetrovým lanem, v kosmické prázdnotě.
Lidem se tak otevřely dveře do vesmíru. Každý pobyt mimo ochranu kosmické lodě či kosmické stanice je nebezpečný, každá činnost ve volném kosmu je mimořádně složitá a náročná.
Historicky první výstup Alexeje Leonova byl plný problémů, kosmonautovi šlo opravdu o život. Ale nakonec všechno dopadlo dobře. Krátce po Sovětech se do volného vesmíru podíval i první Američan, a za dlouhých 19 roků i první ženy.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
40 roků od havárie raketoplánu Challenger
Leden 2026: 40. ROKŮ OD JEDNÉ Z NEJVĚTŠÍCH TRAGÉDIÍ AMERICKÉ KOSMONAUTIKY
Na konci ledna 2026 uplyne 40 roků od havárie raketoplánu Challenger, kdy při výbuchu krátce po startu zemřela celá sedmičlenná posádka, včetně první učitelky letící do kosmu Christy McAuliffeové. Proč k tragickému výbuchu došlo? A bylo možné mu předejít? Jaké chyby a lidská selhání vedly k tomu, že raketoplán Challenger skončil svůj desátý start ve všeničícím ohnivém infernu? A jaký to mělo vliv na další americký kosmický program?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Gagarin nás všechny pozval do vesmíru
Duben 2026: PŘED 65 ROKY SE VYDAL DO VESMÍRU PRVNÍ POZEMŠŤAN!
Při příležitosti blížícího se 65. výročí startu prvního člověka do vesmíru se podíváme na události kolem kosmického letu Jurije Gagarina. Jeho cesta vesmírem trvala ve středu 12. dubna 1961 pouhých 108 minut, přesto změnila historii a navždy se zapsala do dějin lidstva.
Co historickému okamžiku předcházelo a co po něm následovalo? A jak to bylo s dodnes přesně neojasněnými událostmi Gagarinovy tragické smrti v roce 1968?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Nejnovější přednášky pro veřejnost
Indie ve vesmíru
Indie by chtěla být lídrem asijské kosmonautiky. O tuto pozici ale bude muset velice tvrdě bojovat s Čínou a Japonskem. Především Čína je ve všech měřitelných aspektech v tuto chvíli v čele!
Indie, druhá nejlidnatější země světa ale ukazuje, že i s mnohem menšími lidskými a finančními zdroji oproti Číně se dá tvořit hodnotný kosmický program.
Indie přistála v září 2023 na Měsíci, a stala teprve čtvrtou zemí světa, která to dokázala. A první, která přistála v jižní polární oblasti. Indie zvládla i cestu k Marsu a nedávno vypustila novou Sluneční observatoř. O těchto, ale i mnoha dalších významných událostech indické kosmonautiky se dozvíte na přednášce
Nejpopulárnější přednášky pro veřejnost
Kosmonautika převážně nevážně
... aneb Co dělají kosmonauti, když se řídící středisko nedívá.
Létat do kosmu je zodpovědné a nebezpečné povolání - ale i při velkém množství práce si kosmonauti musí najít čas na jídlo, spánek a relaxaci. Co se děje na oběžné dráze, když se řídící středisko nedívá? Jak si kosmonauti připravují oběd a proč v kabině nesmí poletovat drobky a kapičky vody? Jak se myjí a chodí na záchod, a jak se kosmonautům na kosmické stanici spí? A je v kosmu místo třeba i na sex?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Program ARTEMIS: Zpátky na Měsíc!
Co nás čeká v kosmonautice v příštích letech? Nové vesmírné stanice, nové nosné rakety, nové kabiny pro kosmonauty, základna na jižním pólu Měsíce. To všechno přinese rozbíhající se program ARTEMIS, program návratu lidí na Měsíc po téměř šedesáti letech. A potom bude na řadě cesta na Mars, vesmírná turistika, lety na hranici vesmíru, …
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost
Přistáním prvních lidí na měsíčním povrchu 20. července 1969 vyvrcholil nejambicióznější projekt USA minulého století. Co předcházelo prvním krokům Neila Armstronga po Měsíci, a co po nich následovalo? Přednáška provede zájemce cestou od tragické smrti posádky Apolla 1 až po první (a na dlouhou dobu jedinou) spolupráci kosmických velmocí při společném letu Sojuz-Apollo.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
APOLLO 11: Malý krok pro člověka, veliký skok pro lidstvo…
Když v neděli 20. července 1969 přistál na měsíčním povrchu lunární modul „Eagle“ americké kosmické expedice Apollo 11 a astronauté Neil Armstrong a Edwin Aldrin otiskli své první stopy do měsíčního prachu, naplnily se sny milionů pozemšťanů o cestování vesmírem.
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Kosmický skafandr: Oblek supermana!
Speciální oblek používají potápěči, hasiči, piloti výškových letadel, ale i kosmonaut.
Skafandr je speciální druh ochranného obleku, který chrání lidskou bytost uvnitř před nepříznivým vlivem vnějšího okolního světa. Zajišťuje přežití v těch nejnepříznivějších podmínkách extrémně nízkých či vysokých teplot nebo tlaků, chrání i před radiací.
Kosmický skafandr je fascinujícím složitým systémem, kterému vděčí mnoho kosmonautů za svůj život. Musí být pevný a robustní, ale zároveň i ohebný a poddajný.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Přednášky pro veřejnost
(hvězdárny, knihovny, kluby, U3V,...)
Ženy v kosmu
Je to již více než 60 roků, co se do vesmíru vydala první žena – ruská kosmonautka Valentina Tereškovová. Tkadlena, amatérská parašutistka a komsomolská funkcionářka s hezkou tváří svůj let příliš nezvládla – možná i proto se další žena vydala do vesmíru až o dlouhých 19 let později.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
HVĚZDNÁ VÁLKA? Vliv války na Ukrajině na kosmonautiku
Barbarský útok ruských vojsk na Ukrajinu 24. února 2022 změnil v okamžiku nejenom miliony lidských životů na naší planetě, ale projevil se velice rychle i ve vesmíru.
Bude pokračovat spolupráce velmocí na Mezinárodní vesmírné stanici? A nedojde k jejímu zániku? Jak dopadnou další dlouhé roky připravované mezinárodní projekty, jako je například rusko-evropská mise ExoMars, či rusko-americká mise Venera-D, která má zkoumat Venuši...
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
APOLLO 13: Houstone, máme problém!
... příběh mise Apollo 13 a jeho lidí.
Měla to být triumfální cesta Jima Lovella a jeho posádky k Měsíci. Výbuch kyslíkové nádrže však změnil let třetí americké měsíční expedice v boj o život. Začíná nejdramatičtější záchranná operace v dějinách NASA. Tisíce lidí na Zemi bojuji o návrat posádky, miliony dalších sledují kosmický let v televizi. Dochází elektrická energie, kyslík, hromadí se problémy...
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
APOLLO 1: Je tu ošklivý oheň!
Start první mise amerického lunárního programu Apollo byl připraven na 21. února 1967. Zatím však jen na oběžnou dráhu Země, kde se měly odzkoušet všechny systémy nové lodě.
Na 27. ledna 1967 byla naplánována kompletní zkouška činnosti posádky před startem. Nešlo o nijak nebezpečnou akci, která se přesto změnila v děsivou tragédii, která výrazně ovlivnila americkou kosmonautiku… Od okamžiku, kdy se z kabiny lodě Apollo 1 ozval výkřik „Je tu ošklivý oheň!“, trvalo pouhých 18 vteřin, než tříčlenná posádka prohrála svůj boj o život…
Co předcházelo tragickému požáru v kabině kosmické lodě Apollo 1, a jak to ovlivnilo americké plány na dobytí Měsíce, se dozvíte z přednášky připravené u příležitosti 50. výročí této události.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
... aneb Pravda a konspirace o (ne)přistání lidí na Měsíci
V roce 1969 přistáli první lidé na povrchu Měsíce. Opravdu? Je americký kosmický projekt Apollo jen velikým podvodem, nebo se opravdu lidé po měsíčním povrchu procházeli? Jak je možné, že na povrchu bez atmosféry vlají vlajky? Proč nejsou na měsíční obloze vidět hvězdy? A jak se tam dostaly přístroje, které dodnes fungují?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Neil Armstrong - známý i neznámý hrdina…
Vzpomínka na muže, který svým malým krokem učinil veliký skok pro lidstvo, a který nás v létě roku 2012 navždy opustil. Co předcházelo tomu, než mohl otisknout svojí stopu do měsíčního prachu, a co potom následovalo? Životní příběh jednoho z nejvýznamnějších mužů minulého století v devadesátiminutovém vyprávění…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
John Glenn a začátky americké pilotované kosmonautiky
Před 60. lety, v úterý 20. února 1962 vzlétl do kosmu první americký astronaut John Glenn. Před ním jen na pár minut nahlédli do vesmíru v kosmických lodích Mercury šimpanzi Ham a Enos a astronauté Alan Shepard a Virgil Grissom. John Glenn obletěl jako první Američan Zemi třikrát a po 4 hodinách a 55 minutách dlouhém letu úspěšně přistál ve vlnách Atlantiku.
Podruhé se potom vrátil John Glenn do vesmíru v roce 1998 ve věku 77 roků, jako nejstarší člověk v historii kosmonautiky.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
První Interkosmonaut Vladimír Remek
2.března 1978 vzlétl do vesmíru v kabině sovětské kosmické lodě Sojuz 28 první československý kosmonaut Vladimír Remek. Byl prvním nesovětským a neamerickým kosmonautem. Československo se ten den stalo třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana.
Jak výběr a výcvik prvního Evropského kosmonauta probíhal? A jak proběhl jeho osmidenní let na sovětskou orbitální stanici Saljut-6?
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Česká stopa ve vesmíru
Tehdejší Československo se stalo v roce 1978 třetím státem světa, který měl ve vesmíru svého občana. Kosmonaut Vladimír Remek je ale pouze jednou českou stopou ve vesmíru. Těmi dalšími mohou být například i američtí astronauté Eugene Cernan, Jim Lovell nebo John Blaha, kteří se chlubí svými českými (respektive česko-slovenskými) kořeny. Českých stop ve vesmíru je mnoho...
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Andrew Feustel: Do kosmu s Krtkem
Všichni známe pohádkovou postavičku Krtečka s červeným nosem, všichni máme rádi jeho příběhy – i ten, kdy zkoušel raketu a jen díky pomoci dalších zvířátek se v pořádku vrátil domů. Většina z nás ví, že plyšový Krteček byl doopravdy ve vesmíru – v roce 2011 ho tam s sebou na palubě amerického raketoplánu vzal astronaut Andrew Feustel. A v roce 2018 letěl Krtek astronaut do vesmíru znovu, tentokrát tam byl půl roku a zažil tam opět spoustu dobrodružství.
A už předtím, v roce 2009, s sebou do vesmíru vzal Andrew Feustel básnickou sbírku Jana Nerudy "Písně kosmické".
Povídání o Zemi - pohledy z vesmíru
Naše rodná planeta Země je jednou z nefotografovanějších celebrit! Zaměřují se na ní fotoaparáty kosmonautů z Mezinárodní kosmické stanice i optika automatických sond.
Nefotografují se jen vojensky nebo vědecky důležitá místa, občas se najde čas i na zvěčnění zajímavých přírodou nebo lidmi vytvořených objektů. Pojďme se podívat na naší planetu shora, kdy mnoho běžně známých míst dostává úplně nové rozměry.
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/gymnázia , veřejnost/kluby
Historie kosmonautiky
Cestou od čínské raketky po současnost...
Prazáklady kosmonautiky jsou vysledovatelné již v 1.st.n.l., kdy myslitel a matematik Herón Alexandrijský zhotovil první jednoduchý parní reaktivní motor. Číňané poprvé použili rakety v boji v roce 1232 za čínsko-mongolské války. A první člověk přistál na Měsíci v roce 1969. Mezitím se toho ale událo velmi mnoho…
Určeno pro skupiny: ZŠ druhý stupeň, střední školy/ gymnázia, veřejnost/kluby
Kosmonautika a hledání mimozemských civilizací
Nejenom Voyagery a Pioneery letí do hlubokého vesmíru s poselstvím lidí z planety Země. Pozdravy jsou vysílány dlouhodobě i z pozemských radioteleskopů, po odpovědích pátrají miliony lidí u svých počítačů v rámci projektu SETI@home. Vědci hledají exoplanety, prohlubují své znalosti o astrobiologii. A chystají se nové projekty.
Pátrání po možných mimozemských civilizacích není jen výsadou snílků a fantastů, ale i plnohodnotnou vědeckou disciplinou. A máme svojí přítomnost do vesmíru oznamovat, nebo raději mlčet?
Určeno pro skupiny: ZŠ 2.stupeň, střední školy, gymnázia, veřejnost/kluby
Zvířata ve službách kosmonautiky
Čtvernozí (a někdy i vícenozí) kosmonauti...
Jméno prvního živého tvora ve vesmíru zná většina z nás – fenka Lajka do kosmu vzlétla 3. listopadu 1957. Ze své cesty se však nevrátila a v kosmu zahynula. Fenky Strelka a Bělka už měli větší štěstí – ze své kosmické výpravy se v srpnu 1960 v pořádku vrátily zpět na Zemi.
Už před prvními psy se na hranici vesmíru dostalo ve speciálních výškových raketách několik živých tvorů – ovocné mušky, malé opičky nebo myšky. Zvířata tak lidem ukazovala cestu v dobývání kosmu a pomáhala jim poznat nebezpečí, které může v kosmu na lidské kosmonauty číhat. Jejich cesty byly velmi často zakončeny smrtí při výbuchu startující rakety nebo při tvrdém přistání kosmické lodě.
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Poprvé z Měsíce…
... aneb fotografie, kameny a stopy kol.
Je to již více než padesát pět roků, co lidé poprvé uviděli na vlastní oči odvrácenou tvář Měsíce. Posádka Apolla 8 spatřila místa na povrchu našeho vesmírného souputníka, která lidé do té doby znali pouze z několika nepříliš kvalitních fotografií. Měsíc začal odhalovat svá poslední tajemství. Krátce nato přivezli američtí astronauti první vzorky měsíční půdy, později dopravily vzorky z dalších míst Měsíce i sovětské sondy Luna. A Měsíc podrobně prozkoumaly i ze Země dálkově řízené Lunochody…
Určeno pro skupiny: střední školy/gymnázia, veřejnost/kluby
Kalendář pilotované kosmonautiky
Co nám přinesla nového a zajímavého pilotovaná kosmonautika v předcházejícím roce? Co v loňském roce prožily posádky Mezinárodní kosmické stanice? A jak se přiblížily okamžiky startů nových kosmických lodí? Co se vloni v kosmonautice povedlo, ale i co se tak úplně nepovedlo?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
COLUMBIA STS-107: Cesta bez návratu!
Před 20 roky se ze své poslední mise nevrátila posádka raketoplánu Columbia.
V sobotu 1. února 2003 se blížila ke konci již 28 mise nejstaršího amerického raketoplánu Columbia. Na palubě byla sedmičlenná posádka, včetně dvou žen. Co se před přistáním na palubě Columbie stalo? Proč NASA ztratila svůj již druhý stroj a celou sedmičlennou posádku? Nezanedbal někdo něco?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Hubbleův vesmírný dalekohled – oko namířené do historie kosmu
Je to již 35 roků, co Hubbleův teleskop otevřel vědcům okno do hlubokého vesmíru a lidem změnil vnímání světa okolo naší Země.
Pět misí amerických raketoplánů postupně zajistilo jeho dokonalé fungování na mnoho roků, během kterých představil lidem neskutečné krásy vesmíru. A ukázal i okamžiky krátce po vzniku našeho kosmu, krátce po Velkém třesku. Vždyť díky tomuto úžasnému přístroji mohli vědci nahlédnout až 13,5 miliardy roků zpět v čase. Naposledy se k dalekohledu podívali lidé při servisní misi před 15 roky, v roce 2009. V posádce byl tehdy i Andrew Feustel, který měl s sebou i básnickou sbírku Jana Nerudy „Písně kosmické“.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Raketoplán: Vzhůru ke hvězdám!
.Po třiceti letech a stotřicetipěti startech skončila éra amerických raketoplánů. A co bude dál?
Představíme si milníky i slavné či tragické okamžiky americké kosmonautiky třiceti roků spojených s provozem těch velikých i mpozantních vesmírných strojů. Ale i nejvýznamnější osobnosti na palubách amerických raketoplánů a nejzajímavější náklady, které pět raketoplánů vyneslo na od jara roku 1981 do léta 2011 na oběžnou dráhu Země. A vysvětlíme si, proč se raketoplánům říkalo "technický zázrak, ale akonomická katastrofa!"
Kosmonautika ve filatelii, filatelie v kosmonautice
Filatelie je s kosmonautikou velice úzce spojena - již první lety Sputníků, Lajky, Strelky a Bělky byly dokumentovány na poštovních známkách. Prvnímu člověku ve vesmíru, Juriji Gagarinovi, vychází stále po celém světě spousta známek a filatelistických obálek. Stejně tak i Neil Armstrongovi a dalším americkým astronautům, kteří se prošli po měsíčním povrchu. Několik stovek pamětních poštovních obálek se dostalo až na měsíční povrch, ale jen jedna jediná tam byla orazítkována.
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
Marťan - fikce nebo realita?
Americký sci-fi film "Marťan" z roku 2015 režiséra Ridleyho Scotta je adaptací stejnojmenného románu Andyho Weira z roku 2011.
Co všechno je, nebo by mohlo být ve filmu podle skutečnosti a v souladu s kosmickými a fyzikálními zákony, a co je pouho pouhou filmařskou nadsázkou?
Jak by to bylo s pěstováním brambor v marsovské půdě a stačila by k záchramě života astronauta opravdu jen lepící technická páska?
A jak a kde se tento velkofilm natáčel?
Určeno pro skupiny: veřejnost/kluby
